KovářPetr Merxbauer / Petr Merxbauer 1997D durDŽebráci jdou jarní krajinou, F D# D Blátivá cesta bosé nohy chladí Nedotčení věkem zůstanou, F D# D I když jak rychlý posel kolem nich čas pádí. C G D Tři králové jdou, C G
D Bezruký jeden, slepý druhý, třetí němý C G
D Ubozí, bídní, směšní jsou C G
D A lidé jak je spatří, zdálky se jim smějí. G A D Jaro jak rozevřený dívčí klín, G A D Z něhož se nový život prodírá G A D Vítěz nad miliony tuhých zim G A D Žebrákům ztuhlé hnáty zahřívá
Žárem se kolem chvěje vzduch, ocel jak měkké těsto silné paže stáčí Je z pluhu meč a z meče pluh a tváře začazené kapky potu smáčí
Slepý si prasklé housle vzal, němý má flétnu, bezruký krásně zpívá Kovářův synek dosud spal, teď starcům do očí se soustředěně dívá
|