Tak tady mne máte


Hudba Petr Merxbauer
Text Petr Merxbauer

2000, věnováno Tomášovi P.


1. Zejtra, co zejtra, co mne překvapí
Nový den mi kolem ramen ruku dá
A hezkou holku pro mne zaplatí
Oslavnou ódu na mne zazpívá

Pak pod mým krokem zachvěje se svět,
Vždyť budu krásný, moudrý, silný, mladý
A davy budou moji chválu pět
Jak je to výborné, že ujmul jsem vlády.

2. To bude zejtra, ale dnes je dnes
Ještě mi bída sedí na hřbetě
A říká, hochu, jen mne pěkně nes
Ještě se spolu projdem po světě

Ne, pod mým krokem nechvěje se svět
Já nejsem krásný, moudrý ani mladý
A za uchem mám plané růže květ
A vůbec nikde nechci ujímat se vlády

Až někdo shůry zavolá
Teď je ten čas a spustí na mne zlatý déšť
Až rozevře se opona,
V Zahradě Štěstí můj strom začne kvést…..


3. To bude zejtra, nejpozdějš pozejtří
Jednou se dočkám, na to vemte jed
A do té doby na chléb svůj vezdejší
Když občas nemám nezboří se svět

Stejně se bude pod mým krokem chvět
Cítím se moudrý, krásný, silný, mladý
Dál budu svoje kousky vyvádět
Ať si to užiju, když už jsem jednou tady

Tak si mne užijte, když už jsem jednou tady
Tato věc má ve svém prvopočátku dva motivy.

První, důležitější se nachází v knížce sedmilhářských příběhů z Divokého západu Severní Ameriky, kde v jedné povídce poštve lovec na zlou čarodějnici, která mu škodí, své dva psy - mladého a starého. Baba jim na poslední chvíli unikne, pravíc : "Kdyby ten starý pes měl v hubě zuby toho mladého a ten mladý v hlavě mozek starého, byli by mne dostali…" To mi leželo v hlavě v podstatě několik let, protože to je důležitá lidská a nejen lidská vlastnost. V mládí, kdy máme dost sil a energie, nemáme ty správné zkušenosti a dostatečnou moudrost a když je po letech získáme, už nám jaksi chybí ty fyzické předpoklady…. Z toho jasně vyplývá, že člověk, který má takové vlastnosti současně, je předurčen k tomu, aby vládl světu.

(No to je samozřejmě pohádka - světu nevládnou nejmoudřejší, ale nejbezohlednější a nejdrzejší, nebo alespoň většinou. Řečmi o tom však není třeba ztrácet čas. Tady jsme v písničce a autor si může vysnít, co se mu zlíbí…)

A druhý motiv je úvodním veršem z básně některého z českých "prokletých básníků", snad Gellnera - musím ke své hanbě přiznat, že to nevím jistě, který praví "Zejtra, co zejtra, kdopak ví, zejtra si lehnem do rakví". To je samozřejmě trochu pochmurné a mě se z toho hodil jen úvodní slogan.

Možná se vám hrdina mé písně bude zdát být velkohubým vychloubačem - to je ovšem omyl. Má to být spíše člověk, který se nenechává srážet svými nezdary, jakkoli už trvají dlouhou dobu. Prostě vlaje životem, jak to zrovna jde a proč si k trablům přidávat ještě smutek, vždyť zejtra, už zejtra může začít padat karta právě jemu…

Zpět

 
 

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně   © 1988 - 2016