Praha 1848


Hudba: Petr Merxbauer
Text: Petr Merxbauer srpen 2003
věnováno T.W.


Tvůj obraz vyříznu z rámu
Střepem z Mexika
Je to sopečný obsidián
Až se pak nad ránem obléknu
Na holé tělo to plátno pod košili dám

A na barikádě nový den vstane,
Zavoní střelný prach
Pušky a děla, pro muže zbraně
Smrt se o kosu opírá nadosah

Ráno si dáš přinést víno,
Řecké olivy
Malý rituál neměnný je
A ve stájích štolba ti připraví
Krásného hřebce z daleké Arábie

A na barikádě nový den vstane,
Mně zavoní střelný prach
Pušky a děla, i pro mne jsou zbraně
Smrt se o kosu opírá nadosah

Pozítří u zadní brány
Tvého zámečku
Možná zazvoní postilión
A k balíčku s mojí pečetí
Přidá pozdrav a uctivý hlubokosklon

Při večerní kávě, až lampa vzplane
Přečteš si, co jsem ti psal
Dopis a básně o lásce plané
Která asi bych zaživa neodeslal…

A na barikádě nový den vstane,
Mně už nevoní střelný prach....
Ke svým šestatřicátým narozeninám jsem dostal obsidiánový hrot šípu. Určitě ho nikdy nepoužiji k původnímu účelu - je křehký a krásný...a bude ozdobou mého stolu. Možná právě ta křehká krása nebezpečně ostré zbraně spustila mou fantazii a poměrně rychle vznikla první sloka této skladby...
Dlouho jsem si ji zpíval dokola, než přišlo pokračování, které ji spojilo s marnou revoltou pražských studentů a měšťanů v roce 1848 a příběhem nevysloveného citu, který se vznáší ve vzduchu a opakovaně se vrací...
A tak si zkuste představit, že zatímco zamilovaný básník prolévá svou krev na barikádách, dívka jeho snů nerušeně žije svůj sladký život v malém letohrádku za Prahou a snad ani netuší, že ve městě se střílí... A už vůbec netuší, že byla milována...
Jak velká část tohoto romantického příběhu je čirým výmyslem autorovým a kolik je ho inspirováno vlastním pohnutkami jeho duše, to již zůstane nedopovězeno :-)

Zpět

 
 

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně   © 1988 - 2016