Kovář z Wooten Major

Petr Merxbauer / Petr Merxbauer

1997




Žebráci jdou jarní krajinou,
Blátivá cesta bosé nohy chladí
Nedotčení věkem zůstanou,
I když jak rychlý posel kolem nich čas pádí.

Tři králové jdou,
Bezruký jeden, slepý druhý, třetí němý
Ubozí, bídní, směšní jsou
A lidé jak je spatří, zdálky se jim smějí.
Jaro jak rozevřený dívčí klín,
Z něhož se nový život prodírá
Vítěz nad miliony tuhých zim
Žebrákům ztuhlé hnáty zahřívá

Začíná den, v síni prastaré
Jak zvony na kostele kovadlina zvoní
Z čela si dá vlasy šedavé
Kovář, když se synem se k žhavé výhni skloní

Žárem se kolem chvěje vzduch,
ocel jak měkké těsto silné paže stáčí
Je z pluhu meč a z meče pluh

Z komína kovárny už stoupá dým, a tváře začazené kapky potu smáčí.
Šťasten se mladý kovář usmívá
Dnes v noci zrodil se mu první syn
A divně krásný pocit prožívá.

Na zápraží zatím žebráci
Pradávnou píseň hrají v chladném letní ránu
Síla těch slov jistě postačí
Otevřít budoucnosti okovanou bránu

Slepý si prasklé housle vzal,
němý má flétnu, bezruký krásně zpívá
Kovářův synek dosud spal,

A oni se svou písní odchází, teď starcům do očí se soustředěně dívá
Každý z nich, co chtěl, nemluvněti dal
Od teď ho požehnání provází
a kovadlina zvoní, zvoní dál ...






zpět  

 
 

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně   © 1988 - 2016