Budha
Petr Merxbauer / Petr Merxbauer
1994
| Zrzavý Budha s podmraèenou tváøí sedí
A pøemítá, jak zmìní tenhle svìt A k jeho trùnu se zatím plíží žháøi, On v prstech žmoulá lotosový kvìt V nádherném sále plném zlatých bohù, Kterému pøedsedá jenom on samojediný Milenci sténají, lásko, já ještì mohu, A muži na záda se stropu prší kvìtiny |
|
| Zplodíme dítì, druhé, tøetí, ètvrté, páté,
Mám rád, když zvoní dìtský smích Proè se však dìtské tváøe rozesmáté Mìní v otrávené ksichty dospìlých A na ulici tanèí láska S žebráky valèík v odpadcích A ïábel nezøízenì mlaská A cpe si høíchy tuèný bøich |
|
| A Budha sáhne kamsi do rukávu,
Hrst kvìtù rùží po svìtì rozhodí Kdo ten kvìt najde pošlapaný v davu, Tomu se nová èistá láska narodí |